Čínská čtvrť v Londýně (Chinatown 伦敦唐人街): Kulturní a kulinářský poklad

Když si někdo představí Londýn, mnoho lidí si vybaví historické památky, královský palác nebo hustý provoz na ulicích. Ale v srdci britské metropole, v oblasti Soho, se nachází skrytý poklad, který nabízí jiný pohled na město. Historie současné Chinatown ( 伦敦唐人街 ) v Londýně sahá až do 50. let 20. století. Původní Chinatown ale byla ve Východním Londýně již v 18. století. Tehdy sem přišli první čínští přistěhovalci, kteří se usadili v Limehouse. V průběhu let se zde vytvořila rozrůstající se čínská komunita s restauracemi a obchody zaměřenými na námořníky.

Historie čínské čtvrti v Londýně

První čínští přistěhovalci do Británie byli zaměstnanci Britské východoindické společnosti. Do východolondýnských doků dorazili v 80. letech 17. století na palubách obchodních lodí, které převážely čaj, keramiku a hedvábí.
Lodě kotvily v oblasti, která je známá jako Limehouse. Byla to vzkvétající, průmyslová oblast a již tehdy nejkosmopolitnější čtvrť nejkosmopolitnějšího města v zemi.

Čínští mořeplavci se často ocitli bez naděje na návrat do vlasti, vydáni napospas mrazivým zimám, bídě, rasismu a osamělosti. Mnozí z nich se připojili k britským obchodním lodím, propašovali se na palubu v Macau, nebo v Kantonu. Mzda byla mizerná, na lodi řádily nemoci a samotná přítomnost na palubě byla v rozporu s císařským čínským výnosem zakazujícím emigraci.
Ještě horší bylo, že zaměstnávání Číňanů na jakékoli zpáteční plavbě z Londýna bylo přísně omezeno britskými zákony. Ty obecně vyžadovaly zaměstnávání anglických a koloniálních námořníků. Po příjezdu do Limehouse na konci 18. století se tak tito muži ocitli v pasti.

Většina z nich nechtěla ani neměla v úmyslu v Británii zůstat, měli doma v Číně rodinu. Mnoho mužů přežívalo v naději, že si vydělá dost peněz na zpáteční cestu, aby mohli odjet jako cestující. Ale bez práce v Londýně, bez znalosti cizího jazyka a bez kontaktů se mnozí stali nuzáky. Veřejnost rozhořčil rostoucí počet nemajetných Číňanů, kteří žebrali v ulicích Limehouse tak, že jim Východoindická společnost musela poskytnout ubytování. Přestavěla opuštěná kasárna zvaná King David’s Fort na ubytovnu pro asijské námořníky.

Chinatown v Limehouse

Tyto skromné ubytovny často vedly Angličanky, které mluvily kantonským nebo šanghajským dialektem. Říkaly si například Canton Kitty nebo Chinese Emma. Některé z nich nabízely kromě služeb pro hosty také herny a opiové místnosti.
Čínská čtvrť získala velkou proslulost. Cestovní kancelář Thomas Cook do čínské čtvrti dokonce pořádala autobusové zájezdy.
Před přelomem 20. století se počet Číňanů v Londýně odhadoval na pouhých 100 osob. Sčítání lidu v roce 1911 uvádělo v hlavním městě 247 Číňanů, do roku 1921 se jejich počet zvýšil na 337. Čísla ze sčítání však jsou zavádějící, protože opomíjela mnoho mužů, kteří byli námořníky a dlouhodobě pracovali na lodích.

20. století

Na počátku 20. století se stará čínská čtvrť stala předmětem hrůzostrašných novinových zpráv, senzačních příběhů v populární literatuře a dokonce i v hollywoodských filmech. Líčili ji jako exotickou a zhýralou chudinskou čtvrť plnou nevěstinců, heren a opiových doupat.

Obraz Číňanů jako zlomyslných a lstivých, kteří se podílejí na hazardních hrách, drogách a jiných zločinech, zpopularizovala série románů Fu Manchu napsaná Saxem Rohmerem. První z nich vyšel v roce 1912. V knihách, které se staly bestsellery je Fu Manchu zločinecký strůjce, který plánuje ovládnutí světa. Používá k tomu zbraně, jako jsou jedovatí hadi a houby. Následovaly další knihy s podobnými postavami, jako jsou psanci ve Velké čtyřce od Agathy Christie. Střízlivé důkazy a četné zprávy o klidné, tvrdě pracující a soběstačné mnohonárodnostní komunitě, barvité líčení čínské čtvrti nijak neovlivnily.

Zánik čínské čtvrti v Limehouse

Čínská čtvrť začala postupně zanikat ve 30. letech 20. století, kdy došlo k útlumu lodní dopravy v londýnských docích. Během druhé světové války pak Luftwaffe celou oblast bombardováním srovnala se zemí. Poslední trosky domů z této čínské čtvrti byly odvezeny v 50. letech 20. století.

Přestože čínská čtvrť, která v Limehouse vznikla, přetrvala půldruhého století, většina současných místních obyvatel o této části historie nic neví. Dnes je nedaleký Limehouse Basin, kde kdysi čínští námořníci hledali zaměstnání, nebo cestu domů, přístavem pro luxusní jachty. Po Limehouse Chinatown tak zůstalo jen málo stop. Pokud jde o názvy ulic, severně od Pennyfields se nachází Canton Street, na jihu Ming Street a Pekin Street. Pokud se však vydáte na sever do Salter Street, najdete tam pozoruhodný památník odkazu těchto průkopnických čínských přistěhovalců. Kruhovou sochu „Dragon’s Gate“, kterou v roce 1996 vytvořil umělec Peter Dunn na památku původní londýnské čínské čtvrti a jejích obyvatel.

Chinatown dnes

Současná část Londýna, kde je i Chinatown, vznikla po Velkém požáru Londýna v roce 1666. Při obnově města obrátili Londýňané svou pozornost na nevyužívané vojenské cvičiště. Vlastník těchto pozemků, lord Gerrard, udělil povolení k výstavbě domů. Gerrardovu ulici dělníci dokončili v roce 1685, později následovala tržnice a jatka. A tak vzniklo Soho.

Po druhé světové válce se čínská komunita v Londýně potýkala s nedostatkem příjmů. Když v 50. letech dorazili přistěhovalci do oblasti Soho, ta měla již pověst skvělého nočního života a levných komerčních nájmů. Naštěstí pro čínské přistěhovalce se vracející britští vojáci z Dálného východu zamilovali do čínské kuchyně. A tak začaly vznikat čínské restaurace a obchody. Jejich úspěch přitáhl další čínské podnikatele z Východního Londýna, kteří sem přišli hledat své štěstí a vznikl dnešní Chinatown.

Na konci 60. let se Chinatown stal skutečným epicentrem londýnské čínské komunity. Ta se s příchodem stále většího počtu čínských pracovníků z britského území Hongkongu rozrostla na desetitisíce lidí.

V osmdesátých letech došlo v této oblasti k výrazné proměně, kdy se stala typickým čínským městem. Přibyly čínské brány, pouliční výzdoba a dekorace. Červené lampiony, draci a čínské nápisy dodávají čtvrti jedinečný vzhled. Na Gerrard Street můžete spatřit dvě sochy lvů, které byly darovány Čínskou lidovou republikou. Paifangy (čínské brány) zdobí různé vstupy do Chinatownu a zajímavou malbu z roku 1888 najdete v Horse and Dolphin Yard. Části Gerrard Street, Newport Place a Macclesfield Street byly přeměněny na pěší zóny.

Dne 25. července 2016 princ Andrew, vévoda z Yorku slavnostně otevřel novou bránu na Wardour Street. Bránu vyrobili čínští umělci a sestavena byla v Londýně. Brána je ve stylu dynastie Qing (Čching).

Dnes Chinatown každý rok přiláká více než 17,4 milionů návštěvníků. Obzvláště rušný je během čínského Nového roku, který se koná mezi polovinou ledna a února (v závislosti na čínském lunárním kalendáři).

Co Chinatown nabízí

Kromě procházky po Chinatownu a obdivování jeho mnoha památek, sem do Londýna zavítá mnoho turistů zejména kvůli lahodné a autentické asijské kuchyni. Můžete si tady vychutnat nejen tradiční čínské pokrmy, ale také pokrmy z různých regionů Číny, Tchajwanu a Koreje. Najdete zde více než 80 různých asijských restaurací, kaváren a barů, jakož i čínské potravinové obchody, pekárny, obchody se suvenýry a dokonce i odborníky na tradiční čínskou medicínu. Lord Gerrard by mohl být hrdý.

Chinatown je nejen místem pro skvělou čínskou kuchyni, ale také živým kulturním centrem a důležitým symbolem multikulturního Londýna. Je to místo, kde se setkávají lidé z různých koutů světa, aby oslavovali a sdíleli bohatství čínské kultury. Je to jedinečná příležitost prozkoumat a zažít jedno z nejživějších a nejautentičtějších míst ve městě.